Svědectví o Božím milosrdenství

V době před padesáti lety jsem hospodařila u strýce kněze na faře. V tu dobu těžce onemocněl můj otec na zánět pohrudnice, musel jít do nemocnice. Jeho stav se neustále zhoršoval a po vyšetření lékaři usoudili, že je to rakovina a že zemře.

Dostala jsem zdomova telefonát, abych přijela domů. Po cestě vlakem jsem se sešla s řádovou sestrou, která mi doporučila modlit se k Božímu milosrdenství – korunku – to jsem dříve neznala. Protože jsme věděla, že otec nebyl delší dobu u sv. smíření, šla jsem za knězem, zda by mohl přijít otce zaopatřit. Byla jsem si vědoma, že to bude obtížné, neboť v tu dobu to bylo zakázané. Během hovoru si kněz ověřil, že se nemusí bát, slíbil, že vše zařídí. Jaké bylo mé překvapení, když přišla sestra s tím, že mohu zůstat na noc u otce a večer přijde kněz. Druhý den byl otec převezen do Prahy do Krče, kde se nám podařilo přes příbuzného sehnat místo. Zde byl vyléčen, ještě do důchodu pracoval a mohl se 20 let života radovat v kruhu rodiny.

Neustále do dnešního dne žasnu nad Božím milosrdenstvím, jak vše zařídilo. Tím bych chtěla poděkovat za veškerou ochranu a pomoc po další léta, neboť bylo velmi mnoho starostí.

Zároveň bych chtěla poděkovat za vzájemný kruh modlitby Knihy milosrdenství. Po celou tu dobu jsem cítila pomoc v různých těžkostech. Především oba synové našli práci a jsou velmi spokojeni. Zároveň se vyřešily nebo řeší problémy, které jsou.

Chtěla bych povzbudit, aby se lidé s důvěrou obraceli na Boží milosrdenství a svou modlitbou jak sobě tak ostatním.

Ježíši, důvěřuji Ti!

M. K.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace